portretytajsl.cz

Rubrika: pro malíře

  • Raffaelo

    Psal se konec února 2020 a rok měl našlápnuto k samým dobrým věcem. Ta první velká zpráva přišla z Itálie – koná se výstava k 500 letům úmrtí Raffaella Santi Urbino nazvaná Raffaello 1520-1483. Retrospektivní výstava shrnující pohled na jednoho z nejvýznačnějších umělců renezanční Itálie. Ano, tak to je něco na co bych se jel podívat, řekl jsem si. Psala se neděle 8. března. Ze dne na den jsem pozařizoval kolečko – letenky, vstupenky, ubytování. A pak jsem se probudil. Bylo ráno 10. března. Byl vyhlášen nouzový stav. A všemu byl konec.

    Zajisté byly důležitější věci na řešení. Ze samé náruživosti za dobrodružstvím jsem přehlédl tak fatální věc, která se rýsovala už zhruba týden. A já patřil mezi ty optimisticky smýšlející. Věřil jsem, že to přejde. Ano nemalá rána do rozpočtu, při tom zmatku, který zpočátku krize nastal. Postupně se začaly vyřizovat vratky a vše se začalo dávat do pořádku. V tomto ohledu chválím Vatikánská muzea. Ozvali se jako první 12.3., že mi vrátí peníze. Následovala letecká společnost, od které jsem dostal peníze až v polovině července a ještě špatně, takže jsem reklamoval nárok u své banky. A vše se postupně povyřešilo. Smířen s tím, že výstava, která se měla původně konat do půli června prostě nebude.

    Psal se začátek června a z galerie přišla zpráva – Výstava se prodlužuje, můžete přijet. Inu ve světle končících opatření jsem neváhal ani minutu. Znovu jít do rizika, že to vše vyjde vniveč. Přesto okolnosti přály a konec června jsme spolu s přítelkyní strávili nádherný týden v Italské metropoli spolu s výletem do Florencie.

    Řím, jako na dlani. Jen pro nás… a další 3 miliony jeho obyvatel. Historické centrum bylo …. prázdné. Opravu jak turistická apokalypsa. Nikde nikdo. To byl první den. V další dny ruch postupně narůstal až do víkendu, kdy bylo únosně místních i turistů, ale žádné davy.

    Fórum romanum s Koloseem jen pro sebe. Prostě co si lze přát. Celkový seznam navštívených památek jako inspirace pro další turisty:

    Koloseum, Forum romanum, Kapitolská muzea, Vatikánská muzea, Archeologický park Ostie, každý větší kostel, do kterého vás pustí ( i zde jsou hodnotné obrazy např. od Caravagia)

    Výstavu Raffaella jsme si nechali jako hřeb výpravy předposlední den. Kontrolovaný vstup s detekcí teploty, dezinfekcí a rouškou, už za ten týden byla rutina. Výstava měla kontrolovaný průběh po skupnách zhruba 6-8 osob a každých 5-10 minut se posunovalo do další sekce výstavy. Celkem tedy výstava zabrala asi hodinu a čtvrt. Tedy nic na to luštit popisky u každého exponátu, alespoň se nebloumalo okolo a člověk byl víc efektivní v prohlížení. Naštěstí nebyli skoupí a nechali mě fotit, což se většinou na výstavách nesmí. Tak se tedy podělím o pár záběrů.

    [vc_row][vc_column][edgtf_image_gallery type=“masonry“ enable_image_shadow=“no“ image_behavior=“lightbox“ number_of_columns=“four“ space_between_items=“tiny“ images=“5847,5848,5849,5850,5851,5852,5853,5854,5855,5856,5857,5858,5859,5860,5861,5862,5863,5864,5865,5866,5867,5868,5869,5870,5871,5872,5873,5874″ image_size=“full“][/vc_column][/vc_row]

  • Florencie Galerie Uffizi

    Florencie, město renezance, slunce, památek, a roušek. Já se zaměřím na svou návštěvu a místní galerii Uffizi.

    Do Florencie vede mnoho cest – letadlem, autem, autobusem. My přijeli do Florencie vlakem, místním rychlíkem TranzItalia z Říma. Na mě, kdo příliš vlakem necestuje, udělala cesta dlouhá 270 km ujetá za 1 hodinu 35 minut dojem. Hlavní nádraží je prakticky na okraji historického centra, neméně podobné Praze. A do hlavního historického centra je to pár ulic.

    Místní zkušenost v době pokoronavirové se výrazně změnily pravidla, ale co se návštěvy muzeí pro turisty týče, jsou vhodné kdykoli. Jedná se o povinnost mít zakoupený voucher přes internet přímo na daný čas. Ke galerii se dostavte s dostatečným předstihem na vystání fronty pro samotný lístek. To trochu nechápu, proč tohle vydávání když mohou přímo prodávat lístky jako všichni ostatní. Každopádně zopakuji dostavit se s dostatečnou rezervou na fronty a nečekané situace.

    Samotný vchod do galerie jako všude jinde probíhá snímáním teploty a turniket s rentgenem. V galeriích bývají obvykle šatny, za současné situace to neřeší. Hlavní je dodržovat rozestupy minimálně 1 metr a mít roušku. Nic na co byste po 3 měsících apokalypsy čuměli, jak tele na nový vrata.

    A proč to všechno? Pokud je někde největší koncentrace renezančního umění, je to právě zde. Kdo má k dispozici 2 dny ve Florencii doporučuji ještě zajít do Galerie Akademie s originálem sochy Davida.

    Jsou zde zastoupeny obrazy všech stěžejních jmen malířství 15.-16. století. DaVinci, Coreggio, Lotto, Verrocchio Raffaello, Botticeli, Titian,Michelangelo,  a z baroka Caravaggio nebo Artemisia Gentileschi, zastoupeni jsou Rembrandt, Rubens,

    Prohlídka zabere od 1 – 3 hodin pokud chcete projít a prohlédnout opravdu vše.

    Mezi nejznámější obrazy, které viděli i ti uměním nepolíbeni ať už jakoukoli formou, jsou zde :

    Titian : Venuše – obraz na který navazuje celá plejáda podobných či stejných obrazů, mimo jiné i Venuše od Maneta

    Botticeli – Zrození Venuše – opravdová podívaná o rozměrech 172×278 cm , tempera na plátně , za pozornost stojí i opodál visící Jaro – je na něm vyobrazeno 140 druhů květin.

    DaVinci – prvotní malířský počin na obraze z dílny svého mistra. Zvěstování, a nedokončený Adoration of the Magi San Donato in Scopeto.

    Raffaello – autoportrét

    Carravaggio – Bacchus, Medusa

    Artemisia – Judita a Holofernus

    Odkaz na stránky galerie zde.

    [vc_gallery type=“image_grid“ images=“5779,5780,5781,5782,5783,5784,5785,5786,5787,5788,5789,5790,5791,5792,5793,5794,5795,5796,5797,5798″]

  • Portrét v Čechách

    Přináším další z vymetených výstav. Výstavu není nutno příliš představovat. Jistě si lze najít jinde lepší popis než bych dovedl sepsat a proto sepíšu své dojmy. Na výstavu jsem se chystal/nechystal až jsem pod stromečkem obdržel lístky. Ve vhodný víkendový den se šlo na výstavu. Drobné upozornění – Přišli jsme na výstavu, u kasy stáli lidé, šli jsme rovnou do šatny. Z šatny jsme šli rovnou do sálu nikým nekontrolováni, žádné předkládání lístků – rozumějte důchodkyně, které to mají na starost, mají důležitější práci, tím nechci pomlouvat, co krok/kout to kamera. S upozorněním, že na výstavě smí být pouze omezený počet lidí se to mělo nápodobně. Ne, že by mě to vadilo, jen k zamyšlení. I když prostorově to není nic pro tlačenice a 2 lidé u obrazu už začíná být hodně. Na konci výstavy jsem si zakoupil za sto korun knihu o výstavě, opět žádné markování, žádný lístek, žádné EET. Tak když člověk přežije, toto všechno co degraduje důstojnost akce na pouťovou atrakci už se může jen kochat.

    A ke kochání je toho opravdu mnoho. Musím napsat, že moderna 20. století není pro mě a tak zhruba pětinu výstavy jsem vypustil. Mým absolutním favoritem výstavy je obraz který je až na konci a to z nynějších malířů – „Polský patriot“. Což mě vedlo k zamyšlení, jestli taky někdo nepořádá výstavy našich profesionálních moderních malířů, něco jako Salón. Na něco takového bych určitě šel.

    [vc_row][vc_column][vc_gallery type=“image_grid“ images=“5757,5755,5754,5753,5752,5749,5748,5747,5756,5744,5743,5742,5741,5740,5739,5738,5737,5736,5735,5734,5733,5732,5746,5751,5745,5750″][/vc_column][/vc_row]

     

     

     

  • Galerie Bari

    Přináším další z galerijních úlovků. Tentokráte z jihu Itálie, z Bari. Galerie se nachází na jednom patře avšak není nijak malá a prohlídka zabere minimálně hodinu. Dobrou polovinu obrazů tvoří místní malíři z posledních dvou století. Ty jsou pak doplněny o sakrální malby obřích rozměrů. Je zde také průřez různými vlivy od renezance, caravagismus, impressionismus, realismus.

    odkaz na galerii: zde

    [vc_column][vc_gallery type=“image_grid“ images=“5701,5702,5703,5704,5705,5706,5716,5715,5714,5713,5712,5711,5710,5709,5708,5707,5717,5718,5719,5720,5721,5722,5723,5724,5725,5726″][/vc_column][/vc_row]

  • Pastel a vše o něm

    Rád bych zde recykloval jeden z mých prvních článků, který jsem publikoval na webu e-umeni.cz a dodnes tam visí s bezmála 3 tisíci shlédnutími za pět let. Nechtěl bych psát nový a proto budu komentovat ten starý.

    „Pastel, jedno z nejstarších a nejlepších výtvarných médií vůbec. V českých vodách se příliš neobjevuje. Ač skýtá vysoký potenciál, je třeba se s ním náležitě seznámit, abychom ho mohli náležitě využít.“

    Za pět let od psaní tohoto článku musím napsat, že od tvrzení, že se příliš neobjevuje již neplatí. Řekl bych, že je vidět stále více a spousta lidí se s ním již seznámila a maluje s ním víc než úžasně.

    „Pastelové barvy se vyrábí z čistých pigmentů a malého podílu pojiva, jímž je nejčastěji arabská guma, čínský jíl, oxid vápenatý, křída nebo kaolín. Týž pigment, jež se používá pro výrobu pastelů, se používá i na výrobu všech ostatních médií jako olej,tempera,akvarel, nebo kvaš.(Tedy rozdrtili bychom-li pastel a přidali lněný olej získáme více méně olejovou barvu s trochou uhličitanu) avšak pastel již kromě pojiva neobsahuje žádná degradující aditiva. To znamená, že barvy časem neblednou ani netmavnou, jak je známo např. u oleje.“

    Za dlouhou dobu co jsem pastelákem a nyní i malířem oleje se setkávám s nejčastějším dotazem. Jaký je rozdíl mezi křídou a pastelem? Tak tady je odpověď. Křídy obsahují křídu jako pojivo, pastely ji neobsahují.

    „Na druhou stranu pastel má jednu nevýhodu, a sice velkou. Například pokud při malbě olejem máme omezenou paletu, můžeme si potřebnou barvu nebo odstín namíchat. To ale není možné u pastelů, jejchž pigmenty se nedají po výrobním procesu nadále míchat. Musíme mít jednotlivé barvy a jejich gradace. Profesionální palety činí až na 500 odstínů.“

    Ano, avšak netřeba upadat do představy, že je třeba mít každý odstín. Rozhodně není. A míchání pastelů do jisté míry jde a je součástí techniky.

    „Suché pastely se vyrábí v několika tvrdostech, avšak tvrdost se ne vždy uvádí. Je tedy třeba se orientovat v portfoliu značek.
    -Hard, s větším množstvím pojiva se používají pro zahájení malby, tedy kresbu,umožňují ostré tahy,často se seřezávají do špičky.
    -Medium, středně měkké, obsahují malé množství pojiva. Doporučují se začínajícím umělcům a v praxi slouží k zahájení samotné malby, jsou výrobkem většiny evropských značek (Talens Rembrandt, Winsor and Newton).
    -Extra suché pastely obsahují tak málo pojiva, že je to skoro čistý pigment, práce s nimi již vyžaduje určitou zkušenost, v praxi jsou používány v pokročilé malbě či v jejím závěru, na malbu detailů přes několik vrstev nebo odlesků, využívané především portrétisty. Zastoupení mají ve značkách Umton, NuPastels, Sennelier, Schmincke, Conté a Paris.“ 

    „Extra sety. Jedná se o prodej jednotlivých odstínů či malých setíků obsahujících od 4 do 20 odstínů. Označují se jako highlight sets, jsou to tedy výběry velmi extra suchých pastelů těch nejsvětlejších studených a teplých odstínů. Používají se zejména tehdy, kdy by pastely jiné tvrdosti mohly ohrozit malbu. „

    S těmito sety jsem se doposud setkal pouze u značky Unison.

    „Forma: vyrábějí se v nejrůznějších velikostech. Strojově vyráběné pastely se prodávají buď jako full nebo half sticks kulané nebo hranaté. Ručně vyráběné pastely mají nejčastěji tvar zaobleného válečku a mají nejrůznější velikosti až po extra big pro malby velkých ploch.Méně známou formou jsou „pans pastels“,pastely v pánvičkách, což je skoro samostatná technika malování pastely a sice malování pomoci „špachtliček“.
    A v neposlední řadě pastel pencils.Vhodné pro samotnou malbu či jako doplněk k ostatním pastelům pro malování detailů.Známé značky jsou Derwent, Farber Castel, Daler Rowney, Cretacolor, Conte, Van Gogh, Bruynzeel, CarbOthello by Stabilo, Koh-i-noor.

    Samozřejmě, kdo bude hledat, najde spoustu dalších značek. Jmenované jsou nejčastěji viděné na evropském trhu. Především v Americe je pak na dalších několik desítek větších menších firem vyrábějících pastely.V dnešní době internetových prodejů tak není problém.

    „Teď už je jen na vás, jaké si vyberete.Skutečnost je taková, že na českém trhu většinu ze zmíněných značek nenajdete,nicméně není nutné mít vše a tak vyzdvihnu Sennelier (extra měkké se škálou 525) Schmincke(velmi měkké se škálou 400) a Rembrandt (středně tvrdé se škálou 206), jsou v ČR k sehnání a spolehlivě pokryjí potřeby umělců.“
    Investice do použitelné palety s 200-250 odstíny je následující Talens Rembrandt 11000,- Schmincke 17200,- Sennelier 16000,-Kč. “

    Předem řečeno, investice do kompletních palet vůbec není třeba. Sám jich mám así jen 200 😀 Ale nejvíce používám zhruba 20-30.