Psal se konec února 2020 a rok měl našlápnuto k samým dobrým věcem. Ta první velká zpráva přišla z Itálie – koná se výstava k 500 letům úmrtí Raffaella Santi Urbino nazvaná Raffaello 1520-1483. Retrospektivní výstava shrnující pohled na jednoho z nejvýznačnějších umělců renezanční Itálie. Ano, tak to je něco na co bych se jel podívat, řekl jsem si. Psala se neděle 8. března. Ze dne na den jsem pozařizoval kolečko – letenky, vstupenky, ubytování. A pak jsem se probudil. Bylo ráno 10. března. Byl vyhlášen nouzový stav. A všemu byl konec.
Zajisté byly důležitější věci na řešení. Ze samé náruživosti za dobrodružstvím jsem přehlédl tak fatální věc, která se rýsovala už zhruba týden. A já patřil mezi ty optimisticky smýšlející. Věřil jsem, že to přejde. Ano nemalá rána do rozpočtu, při tom zmatku, který zpočátku krize nastal. Postupně se začaly vyřizovat vratky a vše se začalo dávat do pořádku. V tomto ohledu chválím Vatikánská muzea. Ozvali se jako první 12.3., že mi vrátí peníze. Následovala letecká společnost, od které jsem dostal peníze až v polovině července a ještě špatně, takže jsem reklamoval nárok u své banky. A vše se postupně povyřešilo. Smířen s tím, že výstava, která se měla původně konat do půli června prostě nebude.
Psal se začátek června a z galerie přišla zpráva – Výstava se prodlužuje, můžete přijet. Inu ve světle končících opatření jsem neváhal ani minutu. Znovu jít do rizika, že to vše vyjde vniveč. Přesto okolnosti přály a konec června jsme spolu s přítelkyní strávili nádherný týden v Italské metropoli spolu s výletem do Florencie.
Řím, jako na dlani. Jen pro nás… a další 3 miliony jeho obyvatel. Historické centrum bylo …. prázdné. Opravu jak turistická apokalypsa. Nikde nikdo. To byl první den. V další dny ruch postupně narůstal až do víkendu, kdy bylo únosně místních i turistů, ale žádné davy.
Fórum romanum s Koloseem jen pro sebe. Prostě co si lze přát. Celkový seznam navštívených památek jako inspirace pro další turisty:
Koloseum, Forum romanum, Kapitolská muzea, Vatikánská muzea, Archeologický park Ostie, každý větší kostel, do kterého vás pustí ( i zde jsou hodnotné obrazy např. od Caravagia)
Výstavu Raffaella jsme si nechali jako hřeb výpravy předposlední den. Kontrolovaný vstup s detekcí teploty, dezinfekcí a rouškou, už za ten týden byla rutina. Výstava měla kontrolovaný průběh po skupnách zhruba 6-8 osob a každých 5-10 minut se posunovalo do další sekce výstavy. Celkem tedy výstava zabrala asi hodinu a čtvrt. Tedy nic na to luštit popisky u každého exponátu, alespoň se nebloumalo okolo a člověk byl víc efektivní v prohlížení. Naštěstí nebyli skoupí a nechali mě fotit, což se většinou na výstavách nesmí. Tak se tedy podělím o pár záběrů.
[vc_row][vc_column][edgtf_image_gallery type=“masonry“ enable_image_shadow=“no“ image_behavior=“lightbox“ number_of_columns=“four“ space_between_items=“tiny“ images=“5847,5848,5849,5850,5851,5852,5853,5854,5855,5856,5857,5858,5859,5860,5861,5862,5863,5864,5865,5866,5867,5868,5869,5870,5871,5872,5873,5874″ image_size=“full“][/vc_column][/vc_row]