Vermeer v seriálu Sherlock

20.2.2016/ 1 0

Sherlock – televizní seriál britské produkce z roku 2010. Neméně zajímavý svým třetím dílem s názvem Velká hra. V části tohoto dílu se děj točí okolo údajného znovunalezeného obrazu Johannese Vermeera. Není zas tak neobvyklé, když se ve filmech či seriálech objevují nejrůznější díla známá i neznámá, ovšem tento pokus snad neušel nikomu, kdo kdy viděl snad jakýkoli starý obraz, natož Vermeera.  Je jasné, že obraz není nositelem příběhu a je to jen rekvizita za pár dolarů, takže nemá cenu nějak kritizovat. To možná v případě, kdyby se jednalo o dobový film o Vermeerovi.

Avšak pro zajímavost a trochu protříbení znalostí uvedu pár screenshotů:

[/vc_row]

Na prvním obrázku je vidět zamýšlená výstavní síň pro jeden obraz. Pomineme-li, že děj se odehrává v galerii moderního umění, která je spíše bývalou továrnou, jak by to asi vypadalo ve skutečnosti? Nejspíš dosti podobně. Pokud to porovnáme s ostatními obrazy od Vermeera a jejich způsob vystavení. Obraz by visel podobným centralizovaným způsobem, zábrany mají spíš profilmový význam, ve skutečnosti by nejspíš nebyly. Dále lze uvažovat, že takovéto představení obrazu by se nejspíše konalo pro uzavřenou společnost, odborné publikum a pár vyvolených. Pro veřejnost by se dílo představilo v rámci stálé expozice nebo tématické výstavy.

Dále je představen obraz samotný. Noční obloha nad městem. Zkušenému oku to bude velmi povědomý výjev a opravdu ano. Jedná se na chlup přesně o město z obrazu Pohled na Delft, akorát převedený do noční scény. Jak daleko je toto od reality? Pohled na Delft je od obrazu v seriálu liší hlavně rozměry a to asi 2-2,5 násobně, má metr, zato obraz na stěně má cca 60×40 cm. Dále rám absolutně neodpovídá době 17. století. I v případě, že by se původní rám nedochoval, případně by byl obraz součástí sbírky, pokud by to nebyl bohatý zlatý blondel, tak by se nejspíš hledal dobový rám, v tomto případě čistě černý. Noční scéna by byla u Vermeera obrovská výjimka. Ač se dochovalo něco málo přes 3 desítky jeho děl, krajinu má jedinou a to Pohled na Delf. Nebylo výjimkou opakovat motiv, takže to není špatná úvaha. Malba noční oblohy také nebyla výjimkou např. Van der Neer a jeho noční pohledy na Dordrecht. Celkově to nebyl špatný nápad, navíc tento námět měl kvůli příběhu jistě přednost. Prakticky bych vsadil na statistiku tj. Vermeer namaloval hodně obrazů zobrazujících samotnou ženu v různém prostředí, takže jeho pravděpodobný znovunalezený obraz by vypadal nejspíš tak (můj osobní názor).

Podpis Vermeer na seriálovém obraze. V porovnání s podpisem z originálu. Je evidentní, že podpis je proveden doslova moderním způsobem přes malbu v rohu obrazu. Nikoli klasické pro Vermeera, který svůj podpis umisťoval na nejrůznější místa obrazu tak, aby splynul s výjevem.

Originální podpis z obrazu Geograf

Detail z obrazu, u kterého by nikdo z malířů nemohl říci dobový obraz. Evidentní wash alla prima a tím pádem už nemá cenu dále komentovat. Snad jen pro představu vzniku takovéto rekvizity. Nějaký malíř dostal pravděpodobně zadání: „Vytvořte dílo ala Vermeer, hlavním sdělením obrazu musí být Van Burenova supernova na noční obloze a pravděpodobně nějaké podklady, jak by měla vypadat. Datum dodání max. 1 měsíc.“ Výsledek, který je vidět, pokud pomineme nápad, který z výše popsaného číší, je otázka 1-2 dny malby. Hádám rekvizita za 100-200 liber. V Británii žádné terno, ale malíř se může chlubit :D. A já napsat článek.

To o co ve skutečnosti šlo, nikoli o obraz, ale o použití chytrého motivu van Burenovy supernovy. Jako třešnička na dortu, alespoň v českém znění to tak zaznělo: „Van Burenova supernova, vybuchující hvězda viditelná v roce 1858. tak jak ji mohl namalovat v roce 1640.“ Vermeer se narodil v roce 1632, v roce 1640 by mu tedy bylo 8 let, Vermeer však začal malovat až v dospělosti.

Author:

The author didn't add any information to his/her profile yet.

No Comments so far. Be the first person to comment.

Leave a Reply

Let us know your thoughts.